Strava a remise diabetu

Úvodem...

Zajímá vás, jak se zbavit cukrovky? Zkuste to úpravou jídla.
K remisi prediabetu a diabetu 2. typu, tedy stavu podobného uzdravení, mohou vést různé způsoby stravování. Celý proces má dvě fáze. První je dosažení remise, druhou pak její udržení.

Při snaze o remisi lze volit mezi ketogenní a nízkoenergetickou dietou. Jedná se o většinou o krátkodobé, funkční diety.  Při následném udržení remise neexistuje jedna jediná "správná" cesta. Nejdůležitější je najít typ stravy, který vám dlouhodobě vyhovuje a umožní udržení optimální tělesné hmotnosti i kompozice. Doporučované směry jsou racionální středomořská strava, vegetariánská nebo nízkosacharidová strava.

Zásadní pro úspěch je kvalitní, nutričně bohatá strava - s dostatkem bílkovin i dalších důležitých živin a vyloučením vysoce zpracovaných potravinářských produktů (VZPP). 

Stravovací styly vhodné pro remisi diabetu 

Pro remisi diabetu můžeme sledovat několik možných stravovacích přístupů. Je třeba počítat s tím, že se jedná o restriktivní funkční diety. Při ketogenním stravování nebývá nutné snižovat kalorický příjem, omezuje se ale zásadním způsobem příjem sacharidů. Při nízkoenergetických dietách dochází k poměrně velkému snížení kalorického příjmu a může při ní být pociťován hlad. 

Ketogenní strava

do 5 SJ ( do 50 g sacharidů)

Ketogenní strava je variantou nízkosacharidové diety a jedná se o její nejstriktnější podobu. Tato strava vede k remisi prediabetu i diabetu 2. typu (Hallberg 2018). Cílem ketogenní diety je nastolení tzv. nutriční ketózy, kdy jsou tělem využívány ketolátky jako hlavní zdroj energie. Výhodou ketolátek je snížení chuti k jídlu, a tak i snadnější dodržování stravovacího režimu.

Ketóza je určena hladinou ketolátek BHB (betahydroxybutyrátu) v krvi v rozmezí 0,5‒3,0 mmol/l (lze naměřit speciálními proužky do některých typů glukometrů). Orientačně lze množství ketolátek zjistit i z moči. Sledování hladiny ketolátek ale není nutné.

Při ketogenní stravě jsou sacharidy přísně omezeny, a to na množství do 50 g/den. Limitováno je i množství bílkovin, a to do 1,5 g na 1 kg tělesné hmotnosti. Někdy se můžeme setkat s názorem, že tuk může být konzumován neomezeně, "dosyta". K tomuto tvrzení je třeba přistupovat s rezervou. Pokud má vést keto dieta k redukci váhy, ani s konzumací tuků se to nemůže přehánět.

Zelenina hraje v ketogenní dietě důležitou roli, a to v jakékoli formě (čerstvá, kvašená nebo tepelně upravená). Vyloučena je konzumace zeleniny s obsahem škrobu (brambory, zralá kukuřice, pastinák, batáty). Doporučenými druhy zeleniny jsou především zelené druhy: salát, řapíkatý celer, zelí, brokolice, zelené fazolky, kapusta atp. Kromě nesladké zeleniny je možné konzumovat i méně sladké ovoce (jahody, maliny, borůvky, pomelo), avokádo a olivy.

Příjem ostatních živin je zajištěn z doporučených živočišných i rostlinných zdrojů: maso, kvalitní uzeniny s vysokým obsahem masa, ryby, vejce, mléčné výrobky, ořechy a semínka, máslo, sádlo a kvalitní rostlinné oleje (Krejčí 2018). Pokud i přes dodržování základních zásad ketogenní diety nedochází k redukci hmotnosti, je dalším krokem omezení příjmu čistých tuků a olejů a upřednostnění méně tučných zdrojů živočišných bílkovin (libové maso, méně tučné mléčné výrobky atp.).
Stravu zpravidla není nutné rozdělovat do více menších porcí během dne, obvykle postačí 2‒3 porce jídla denně a zpravidla není nutné počítat kalorie.

U pacientů s diabetem 2. typu, kteří si před jídly aplikují inzulin, vede k výraznému snížení dávek inzulinu k jídlu, v řadě případů dochází až k možnosti jeho vysazení. Také některé léky pro léčbu cukrovky nejsou slučitelné s tímto typem stravy. Ketogenní stravu je proto vždy nutné konzultovat s lékařem, který má s tímto typem stravování dostatek zkušeností.

Nízkoenergetická redukční dieta (Charvátova dieta)

6 SJ (60 g sacharidů)

Nízkoenergetická dieta s příjmem 800‒1.000 kcal (3.360 kJ‒4.200 kJ) denně je přísnější variantou redukční diety se sledováním množství přijaté energie, která může vést k remisi prediabetu i diabetu 2. typu. Je založená na konzumaci základních potravin a produktů a je omezená na období 3‒5 měsíců (Lean 2019). Nízkoenergetická dieta vyžaduje dohled lékaře, úpravu medikace a konzultaci jídelníčku s nutričním terapeutem.

Nízkoenergetickou dietu s nižším podílem sacharidů v 60. letech proslavil profesor Josef Charvát. Jeho dieta měla přesné parametry v zastoupení živin. Tuky jsou stanoveny v množství 40 g na den, sacharidy v množství 60 g na den a bílkoviny v množství 1 g na 1 kg tělesné váhy. Výsledný energetický příjem je určen tělesnou výškou od 871 kcal (3.660 kJ) při výšce 164 cm do 1.020 kcal (4.280 kJ) při výšce 180 cm.

Doporučenými potravinami Charvátovy diety jsou základní potraviny: hovězí maso, šunka, vejce, brambory, máslo, mléko, ovoce a zelenina.

Doplňující informace o nízkoenergetické dietě přináší webová stránka www.nizkoenergetickadieta.cz.

Nízkoenergetická dieta s výživovými produkty

Tato varianta kombinuje stravu založenou na sledování množství přijaté energie a konzumaci klinicky ověřených nutričních produktů. Takto nastavená dieta je opět časově omezena, a to přibližně na 3‒5 měsíců, vyžaduje konzultaci lékaře a úpravu medikace. V první fázi klient konzumuje pouze nutriční produkty (cca 6‒8 týdnů) s obsahem energie 800‒850 kcal (3.360‒3.570 kJ) denně. V další fázi začíná postupně zařazovat základní a minimálně zpracované potraviny. Poslední fází je udržovací dieta dle doporučení výživového poradce-prodejce.

Kvalitní dietní krabičky je možné objednat od některých restaurací. Ve středočeském kraji je to příklad Nutric bistro, které zajišťuje low carb, vegetariánskou i paleo dietu. Klinicky ověřené produkty pro nízkoenergetickou dietu a programy nabízí např. Cambridge Weight Plan.

Redukční dieta se zvýšeným obsahem bílkovin

15 SJ (150 g sacharidů)

Redukční dieta založená na sledování množství přijaté energie za den a dodržení vhodného poměru základních živin vede k remisi prediabetu (Stentz 2016). Energetický příjem se buď snižuje o 500 kcal (2.100 kJ) denně oproti běžnému příjmu nebo je nastaven na 1.500 kcal (6.300 kJ) za den. Třetinu celkově přijaté energie by měly tvořit bílkoviny, třetinu tuky a přibližně 40 % energetického příjmu by měly zajistit sacharidy. Se správným sestavením takového jídelníčku Vám může pomoci nutriční terapeut.

Vhodným zdrojem sacharidů v rámci této diety je celozrnné pečivo, celozrnné těstoviny, obiloviny, vločky a luštěniny. Zdrojem bílkovin může být libové maso (drůbeží, králičí, jehněčí, telecí), ryby, vejce, polotučné mléčné výrobky i luštěniny. Tuky jsou upřednostňovány z rostlinných zdrojů a jen v omezeném množství tak, aby nebyl překročen stanovený denní energetický limit. Několikrát denně by měla být zařazena zelenina a 1‒2x denně porce ovoce.

Stravovací styly vhodné pro udržovací fázi

Při následném udržení remise neexistuje jedna jediná "správná" cesta. Nejdůležitější je najít typ stravy, který vám dlouhodobě vyhovuje a umožní udržení optimální tělesné hmotnosti i kompozice. Doporučované směry jsou racionální středomořská strava, vegetariánská nebo nízkosacharidová strava.

Nízkosacharidová strava 

Do 13 SJ (do 130 g sacharidů)

Strava s omezením sacharidů se řadí mezi vhodné typy stravy pro léčbu diabetu 2. typu (ADA 2019) a je s oblibou využívána i u sportovců (Kaspar, 2019). V rámci tzn. Bernsteinova přístupu ji lze aplikovat i při diabetu 1. typu (Lennerz 2018, Turton 2018).

Nízkosacharidová strava obsahuje zvýšené množství zeleniny, která slouží jako příloha místo obvyklých surovin. Zelenina může být konzumována čerstvá, ale i tepelně upravená nebo kvašená. U varianty do 130 g se v jídelníčku objevují i menší porce ovoce a sacharidových příloh typu kvalitní kváskový chléb nebo celozrnné obiloviny a luštěniny.

V rámci nízkosacharidového stravování je důležitý příjem bílkovin a tuků. Dostatečný obsah těchto živin vede k delšímu pocitu sytosti a je prevencí hladovění a strádání. Příjem tuků a bílkovin je zajištěn z živočišných i rostlinných zdrojů: maso, kvalitní uzeniny s vysokým obsahem masa, ryby, vejce, mléčné výrobky, ořechy a semínka, máslo, sádlo a kvalitní rostlinné oleje (Krejčí 2018). Příjem bílkovin by však měl být přiměřený, tzv. neměl by přesahovat 1,5 g/kg tělesné hmotnosti/den.  

Středomořská strava  

20-25 SJ (200‒250 g sacharidů)

Středomořskou dietu můžeme označit také jako vyváženou. Velkým přínosem středomořské diety je snížení  zánětlivých markerů, které zhoršují kompenzaci diabetu. (Esposito) Polovina celkového denního příjmu energie by měla být tvořena kvalitními sacharidovými zdroji (cca 200‒250 g sacharidů za den). Příjem tuku může tvořit až 42 % a  příjem bílkovin přibližně 15‒20 % celkového denního příjmu energie.

Pro středomořskou dietu je typické kvalitní celozrnné pečivo, těstoviny, obiloviny (rýže, oves, ječmen, žito, kukuřice,  pohanka, špalda) a luštěniny (fazole, cizrna, čočka, hrách). Velkou část talíře tvoří čerstvá listová zelenina, která by měla být přítomna u každého jídla. Ovoce je konzumováno střídměji. Každodenním zdrojem bílkovin jsou zakysané mléčné výrobky. Ryby a mořské plody jsou konzumovány 2‒3x týdně, přibližně stejně často i vejce.

Jídelníček doplňuje konzumace ořechů (mandle, vlašské či lískové ořechy), oliv a zastudena lisovaného olivového oleje. Pro dochucení pokrmů se používá koření (tymián, bazalka, oregano, máta, rozmarýn, šalvěj atp.) nebo čerstvá citronová šťáva, česnek či cibule.

Vegetariánská strava 

32 SJ (320 g sacharidů)

Vegetariánská strava neobsahuje maso, uzeniny, ani další masné výrobky. Omezení se týká i ryb a mořských plodů. Strava je proto bohatší na ostatní složky potravy, zejména sacharidy, které tvoří více jak polovinu jídelníčku. Díky vyřazení masa a uzenin je strava méně bohatá na živočišné tuky a tím i nasycené mastné kyseliny. Jejich snížený příjem v jídelníčku má pozitivní vliv na zdraví, snížení hladiny cholesterolu v krvi a zlepšení inzulinové resistence.

Hlavní složkou diety jsou kvalitní zdroje sacharidů a rostlinných bílkovin: celozrnné obiloviny (rýže natural, celozrnné vločky, celozrnné těstoviny) a luštěniny (sója, fazole, čočka, cizrna). Významnou část jídelníčku tvoří i zelenina a ovoce (v případě onemocnění diabetem je doporučeno ovoce konzumovat střídměji). Střídměji se také zařazují mléčné výrobky a vejce. Součástí stravy jsou ořechy a různá semínka.

Vyšší obsah sacharidů v jídelníčku je vhodné rozdělit do 5‒7 menších porcí během dne. Pokud chcete dosáhnout redukce hmotnosti, je dobré stanovit a následně i dodržovat optimální příjem kalorií za den. V tom Vám může pomoci nutriční terapeut.

Nejpřísnější variantou vegetariánství je veganství, kdy dochází k vyřazení veškerých živočišných produktů. Rizikem je nedostatečný příjem důležitých vitamínů B12 a D a minerálů - železa, vápníků a podle některých zdrojů také selenu. Kompromisní (mírnější) formou vegetariánství je tzv. semivegetariánství, které umožňuje konzumaci drůbežího masa.

Bez ohledu na zvolený způsob stravování je zásadní výběr potravin. Velkou pomocí při snaze o dosažení a udržení remise je vyřadit nebo zásadně eliminovat konzumaci tzv. vysoce zpracovaných potravin potravinářského průmyslu (VZPP). Jedná se zejména o pokrmy z fast foodů, instantní jídla, polotovary a hotová jídla z konzervy. Ty obsahují vysoké množství cukrů i nekvalitního tuku. Naopak velmi vhodné je preferovat základní a minimálně zpracované potraviny, ideálně domácí stravu z čerstvých a sezónních surovin.

Chcete vědět, jak zlepšit své glykémie jídlem? Jaká je vhodná dieta a co jíst při cukrovce? 

Potřebujete jídelníček nebo recepty pro diabetiky?

Zanechte nám svůj email a my vám zašleme více informací.

Podívejte se na konkrétní doporučení, jak změnit stravu, pohyb a spánek a pokusit se tak o remisi: